Harwen’s World

Do čeho? No přeci do začátku dalšího školního roku!
Ano, je to tak. I když nás ve chvíli kdy končil ten předchozí čekalo úžasných 65 dnů volna, tato doba nám vyhrazená se nemilosrdně blíží ke konci. Zvonky ve školách se opět rozezní aby vyhnali pavouky ze všech koutů, opráší se vrstva prachu co usedla na učebnicích a hurá zpět do starého známého stereotypu školy.
Většině lidí asi už jen při té představě naskakuje husí kůže. Brzké vstávání. Nutnost sedět a poslouchat učitele co to povídá. Krátké přestávky a odpoledne. Víkendy ubíhají jako nic… Kdybych byl malíř a snažil bych se namalovat takové vyhlídky tak bych použil černou. Hodně černé.
Ale nesměl bych malovat svoje pocity. Protože, i když vím jak divně to zní, já se na školu těším. A ne, nejsem blázen. Jen možná trochu zoufalej. Pro každého znamenají prázdniny něco jiného. Normální člověk v tom vidí dobu volna, užívání si. Já na ně koukám spíš jako na očistec. Mám totiž spoustu volného času, jenže co s ním? První měsíc to ještě ujde. Někam se vyrazí, brigádničí se… Jenže ten druhý měsíc už je brigáda stejný stereotyp jako škola. A vyrazit někam v průběhu brigády? Neblázněte. Pracovní síly je víc než dost, na den odejdu a jsem bez práce. Takže sice si i přijdu v práci na pěkný peníze, ale přeci nejde jen o ně, ne?
Vím, že už to je děsný vzlykání z mé strany, takže trochu poskočím. Řečeno jednoduše, malovat svůj pohled na školu v této době, tak by tou černou probleskávaly jasné barvy. Něco jako světlo na konci tunelu. To rozhodně není špatný nápad. Protože škola je otrava, jen když si ji takovou uděláme. Když se budem bavit tak to zas tak strašný není. Jen ji člověk nesmí brát moc vážně. To může jen uškodit.
Abych to už zavřel. Prázdniny mám rád. Ale čeho je moc, toho je příliš. Proč dva měsíce? Nebylo by lepší víc kratších? Třeba měsíc prázdnin navíc v zimě? Nebylo by to perfektní?
No tady radši už skončím abych už neunavoval. Stejně by mě zajímalo kolik lidí si to přečetlo do konce  Tak zas někdy u některého z mých výplodů naviděnou