Harwen’s World

Nápad na napsání tohoto článku se zrodil při zuřivé debatě s jednou kámoškou.Zpočátku neviné povídání si o vztazích a podobně se zvrhlo v podstatě v pouhé ukazování záporů druhého pohlaví. Samozřejmě, že z její strany přiletěl starý známý argument, že chlapům jde jen o to jedno. No k pravdivosti tohodle tvrzení se raději vyjadřovat nebudu abych náhodou neutrpěl újmu na zdraví. Každopádně takhle podlý útok si zasloužil pádnou odpověď. Takže i já jsem ji vmetl do obličeje, že i jim jde jen o jedno – o peníze.
No ještě chvíli jsme v podobném duchu pokračovali a nakonec se samozřejmě v dobrém rozloučili, ale mě začala v hlavě klíčit myšlenka na tento článek.

Obě vyřčená tvrzení mají dozajista spoustu příznivců. I když většina to nejspíš bere s notnou dávkou nadsázky.
Jenže když se nad tímhle tématem zamyslíte, možná vám dojde, že to nejsou zcela tak zcestné myšlenky. Přeci jen odpradávna funguje jistý způsob “symbiózy”, který oběma pohlavím dává přesně to po čem chtějí. Ano, mluvím tu o prostituci. Muži mají sex a ženy peníze. Zní to drsně? No asi je trochu přehnané tomu říkat symbióza. Nicméně je to zajímavý námět k diskuzi.
Potvrzuje dlouhá historie prostituce tvrzení o mužích i ženách a nebo je to spíš naopak. Že by někdo při tvorbě těchto dvou tvrzení vycházel právě z nejstaršího řemesla? Nevim. Nicméně pokud jde o první možnost tak si musíme položit otázku, zda to prostě není lidská přirozenost se takhto chovat? Jestli prostituce opravdu není skutečně nejstarší řemslo na světě. Spousta lidí ji odsuzuje. Prý to nabourává tradiční systém rodiny apod. Nicméně nejenže tradiční systém rodiny neexistuje – o tom není třeba diskutovat, takový je fakt – ale v tomto světle je pro člověka právě systém prostituce ten správný. Vždyť je to i bližší přírodě, že sameček poskytne samičce pouze jisté materiální zajištění, ale jinak již vše nechá pouze na ni.
Jenže my jsme civilizovaní. A tak něco takového odsuzujeme jako nežádoucí, zvířecí. A my jsme víc než zvířata. Nebo ne? Jisté skupiny lidí se snaží dělat lidstvo něčím, čím není. Na první pohled by se tomu dalo říkat zušlechťování. Jen aby nás nepřepěstili a nestali se z nás skleníkové květinky, které nic nevydrží.

No kam jsem s celým tímhle článkem mířil? Vlastně sám nevím. Ani jsem nečekal, že se dostan tam kam jsem se nakonec dostal. A proto to tady radši utnu, protože vím, že bych za chvíli zaběhnul někam co s počátkem vůbec nesouvidí. O tom zase třeba někdy jindy. Pokud Vás tedy přečtení tohoto článku neodradí od dalších návštěv na mých stránkách

Takže nashle někdy jindy a za jakékoliv postřehy do komentářů budu vděčný. Čtenost mám vysokou, ale zpětná vazba je to co mi chybí